"Zase" jsem nemocná ....... schválně používám uvozovky, protože tohle slovo není z mojí hlavy, ale bohužel moje uši a oči ho zaznamenali od někoho jiného. Pokud vím, naposled jsem měla rýmečku silnou jak trám někdy před Vánoci, což považuji nyní za vzdálený časový bod, takže si myslím, že mám plný nárok být "zase" nemocná ..... navíc to všude řádí jak mor, takže je s podivem, že mě to neskolilo dřív, zvláště, když jsem častý uživatel MHD, kde to prská, chrchlá a bůh ví co ještě, bez jakéhokoliv ohledu na ostatní spolu cestující ...... možná by součástí vzdělávání na ZŠ měl být i předmět "Společenské chování", částečně by se dalo vyučovat i nahrávkami od L. Špačka, není to tak úplně od věci. Pak by si lidé přikrývali ústa při kašli, dávali přednost při vystupování z autobusu, vycházení z budovy, pouštěli by starší, těhotné a s úrazem sednout a tak dále .... ale to jsem odbočila. NEMOC!
Myslím, že za můj stav může ta "trošku více hanácky stavěná" slečna co se vypravila na mou (ano, správně, přivlastňuji si to, díky tomu, že jsem nejvíc pravidelný návštěvník) úterní hodinu tabaty. Ještě jednou pro pořádek - tu kterou navštěvuji, né vedu, tak daleko nejsem a nikdy nebudu :-) Hodila si podložku vedle mě, čímž mě natlačila na stěnu, ale to jí asi nevadilo, co rozhodně vadilo mě, bylo její sípání a funění už při rozehřívání. Nechci být zlá, vím, že každý jsme jiný, já taky u všeho funím jak stádo ježků, ale proboha! jsem-li netrénovaný jedinec, a to slečna opravdu byla, tak si napřed zjistím na jakou lekci se chystám ..... protože nalijme si čistého vína, ale pokud jste nikdy nic nedělali a nemáte do vínku dány sportovní geny, tak tabata není na úvod to pravé ořechové ......... já jsem sice taky sportovně naprosto nepolíbena, ale "jakž takž" by tam nějaká minimální fyzička byla, alespoň z těch hektolitrů kilometrů (to znamená, jako že těch kilometrů bylo moc - dle mého úsudku) anebo z ročního hopsání na bosu ..... a i tak jsem na prvních lekcích chytala málem infarkt, bylo mi zde, na omdlení, zvracení a nevím co ještě, občas i hvězdičky před očima jsem měla. Ale to jsem zase odbočila .... NEMOC!
Tak prostě ta slečna tam dorazila, OK, okupovala můj prostor, OK, funěla a naprosto to nedávala, OK, kašlala, kýchala a smrkala, a to už NENÍ OK!!!!! Vzpomínám si, jak jsem si to minulé úterý myslela: "Ty .... jestli mě nakazíš a já budu nemocná a nebudu moci cvičit ..... tak budu vážně hodně nasraná .....a nechtěj ani vědět jak tě budu titulovat, když o tobě budu smýšlet ...." Tak a je to tady. Jsem nemocná!
A jelikož jsem nemocná, tak jsem nemohla jít včera (neb bylo úterý!) tabatit (můj výraz pro cvičení tabaty), což mě pěkně se*e, protože jsem si na tom kupodivu vytvořila závislost (jo, jo, já - gaučový a kavárenský typ) a chybí mi to!!!!! Navíc nemůžu jít cvičit ani zítra, takže jsem nas*aná ještě víc, do toho jsem se mohla propašovat do dívčí party a jet s nimi do Benátek (kde jsem ještě nebyla!), což ale asi taky padá, takže moje nas*anost ukrutně stoupá ..... jako bonus k neustálému smrkání, mám skelný pohled, totálně dodřenej nos, je mi vedro, že se ani ráno nemůžu ani obléct, což je dost problém, protože dorazit do práce ve spodním prádle by asi nebylo to pravé ořechové ..... pak mi ještě klasicky třeští hlavičky, mám pocit otupělosti, ospalosti a celkově je mi mizerně ...... zatracená holka co mě nakazila!!!!!!!!
Takže teď musím tak týden počkat, až se z toho dostanu a připravit se na to, že na další tabatě málem omdlím, neb kondice rychle klesá, vynecháním lekcí .... a pak se musím pokusit nevyžrat celou ledničku, kredenc a neudělat nájezd na nějakou cukrárnu, protože klasická rovnice: jsem nemocná = sežrala bych úplně všechno, protože mám na vše neřízenou chuť .....
Na závěr mě napadá už jen jediné: Ach jo .... už jsem zase nemocná!
Žádné komentáře:
Okomentovat