Zrození mývala

Asi už to nejde déle odkládat, neboť hodně lidí se na to začíná ptát a někteří nejmenovaní jsou tím snad i posedlí :-)

"Proč mýval?"

Mám chuť odpovědět stylem, který se používal u nás doma: "Protože proto.", ale jelikož se nejedná o něco za co bych se styděla, nebo se o tom nechtěla bavit - psát, tak Vám to prozradím ....

Byl jeden prázdninový den (nemám přesné datum zrození, omlouvám se, snad to někdy někde dohledám), tehdejší přítel jel na závody do Kout nad Desnou a já mu samozřejmě dělala doprovod (jak jinak). V Olomouci, zataženo, docela zima, takže jsem si vzpomněla, že na horách bývá ještě hůř, oblékla si 7/8 kalhoty, protože ony takovou délku opravdu měly - jako byste čekali velkou vodu :-D, černý nátělník, košili s krátkým rukávem, přibalila jsem si mikinu a dokonce i bundu, co kdyby tam fakt byla kosa. A jelikož to na obloze vypadalo, že snad možná bude svítit i slunce přes ty mraky, vybavila jsme svou hlavu i slunečními brýlemi ve stylu "velká hvězda filmového plátna" prostě nic sportovního .... dorazíme do Kout, vedro k padnutí, jasná obloha, slunce do nás pralo na plný pecky ......

...... takže jsem všechno co by v mezích normy sundala, kalhoty se snažila vyhrnout co nejvýše, ale jejich pevný materiál byl neoblomný ..... že jsem si nechala opalovací krém doma, to snad ani nemusím psát, to je snad jasné :-D Takže jsem se takto oděna pohybovala celý den po trati a fotila kolem jedoucí zmírající cyklisty (opravdu bylo docela vedro). Poté co se odpoledne všichni dostali v pořádku do cíle, jsme se přemístili dovnitř do jídelny, aby se sportovci nasytili. A jelikož nejsem křupan pohybující se v místnosti s brýlemi na očích, tak jsem si je správňácky posadila na hlavu a zamezila tak vlasům, aby mi věčně padaly do obličeje. Prostě hotová filmová star :-D A pak to přišlo, ukázání prstem a téměř posměšné zvolání: "Hele mýval!!!!" a už to bylo :-)

Je pravda, že mýval má masku kolem očí tmavou a pak až má světlou srst a u mě to bylo naopak, maska kolem očí byla světlá a zbytek byl tmavý, ale ten přechod barev byl tak výrazný, než nezbylo nic jiného, než s tím mývalem souhlasit :-) Foto dokumentaci nemám, nebylo to hezké, ani ten spálený výstřih, kde jsem si pro změnu vypálila čtyřlístek, co nosím na krku. Spotřeba panthenolu v příštím dnech rapidně stoupala, to mi věřte :-D

A nejlepší je, že jsem asi 14dní zpátky zjistila, že označení "mýval" napřed použila "moje Liška" a jeden z jeho kamarádů to pak jen zopakoval nahlas :-D hold označil si mě už před těmi lety, protože nejspíš věděl, že Lišce bude nejlíp s mývalem :-) True story!!!!

Použito z: www.stupidfox.net

Konečně na mě foukalo!

Abyste rozuměli, nejsem nijaký milovník větru, to ani náhodou, nesnáším poletující vlasy, proto je málo kdy nosím rozpuštěné, nesnáším, když mi slzí oči a nesnáším, když to se mnou na kole hází zprava doleva, ale ............. dneska mi to vůbec nevadilo :-)
To počasí, vždyť jste to viděli, to se nedalo ... "nevyjet". A že je teprve půlka února? No tak to je jen bonus ve formě posouvání hranice. Dříve, když jsem jezdila na kole (rozumějte dobu, kdy mým vrcholným výkonem bylo najetých 1.000km a oděv se skládal z tenisek, kraťasů a bavlněného nátělníku - to není urážka nikoho, kdo tak jezdí, každý máme oblast, kde se zlepšujeme) tak se první jízda datovala pravidelně 1.5. aneb hurá do vojenského prostoru k Bílému kameni a večer ve stylu "achich ouvej, moje prdel a nožičky, to to bolí ...). V roce 2013 jsem vyjela už někdy v dubnu, minulý rok dokonce na začátku března a nyní jsem si dokonce odstartovala cyklistickou sezónu již 15.2. Sice jsem už párkrát na kole seděla od začátku roku, ale indoorcycling v obýváku nepovažuji za zahájení sezóny, to se koná až venku, takže dneska slavnostně zahájeno :-)

Vánoční indoorcycling

A ta radost, to jsem nechápala. Znáte jo, jak toho bývá plný facebook a jiné portály, jak jsou lidi celí šťastní ze sportů a jiných aktivit, jak nad tím, nad čím "běžný" člověk kroutí hlavou, jestli nejsou trošku na hlavičku, oni radostně výskají? Tak takhle jsem to měla dneska já s kolem. Cupitala jsem si po schodech dolů, kolo na rameni a těšila jsem se jak malý děcko do Disneylandu. A pak ten pocit ..... zacvaknete jednu nohu, odrazíte se, posadíte zadek (o jehož rozměrech kupodivu v hlavě nespekulujete) na sedlo, zacvaknete druhou nohu a šlápnete .... kolo se dá do pohybu, vítr vás pohladí po tváři a do očí zasvítí slunce. Dokonalý zážitek pak doplňují poletující ptáci a vůně jara ve vzduchu.
A přesně tohle mi celý prosinec, kdy jsem potřebné kilometry doháněla v "pohodlí obývacího pokoje" na trenažeru, chybělo. Ten pocit, že jsem venku, ta rozmanitost krajiny, ten vítr, slunce, pocit svobody ..... dneska mi snad poprvé nevadilo, že to se mnou občas lomcuje díky větru, že někteří řidiči jsou vážně kokoti a lidi, že vám skáčou téměř pod kolo. Dneska to bylo perfektní!

Jako důkaz přikládám "selfí" od zámku v Tovačově. Uznejte, že na to, že je polovina února, to vypadá spíše na jarní období než na zimu.

P.S. Večer mám ve stylu: "Au au bolí mě nožičky." :-D
P.S. O tom proč mýval třeba příště, nejsem jukebox, abych hrála na přání ;-)

Zase! jsem nemocná .....

"Zase" jsem nemocná ....... schválně používám uvozovky, protože tohle slovo není z mojí hlavy, ale bohužel moje uši a oči ho zaznamenali od někoho jiného. Pokud vím, naposled jsem měla rýmečku silnou jak trám někdy před Vánoci, což považuji nyní za vzdálený časový bod, takže si myslím, že mám plný nárok být "zase" nemocná ..... navíc to všude řádí jak mor, takže je s podivem, že mě to neskolilo dřív, zvláště, když jsem častý uživatel MHD, kde to prská, chrchlá a bůh ví co ještě, bez jakéhokoliv ohledu na ostatní spolu cestující ...... možná by součástí vzdělávání na ZŠ měl být i předmět "Společenské chování", částečně by se dalo vyučovat i nahrávkami od L. Špačka, není to tak úplně od věci. Pak by si lidé přikrývali ústa při kašli, dávali přednost při vystupování z autobusu, vycházení z budovy, pouštěli by starší, těhotné a s úrazem sednout a tak dále .... ale to jsem odbočila. NEMOC!
Myslím, že za můj stav může ta "trošku více hanácky stavěná" slečna co se vypravila na mou (ano, správně, přivlastňuji si to, díky tomu, že jsem nejvíc pravidelný návštěvník) úterní hodinu tabaty. Ještě jednou pro pořádek - tu kterou navštěvuji, né vedu, tak daleko nejsem a nikdy nebudu :-) Hodila si podložku vedle mě, čímž mě natlačila na stěnu, ale to jí asi nevadilo, co rozhodně vadilo mě, bylo její sípání a funění už při rozehřívání. Nechci být zlá, vím, že každý jsme jiný, já taky u všeho funím jak stádo ježků, ale proboha! jsem-li netrénovaný jedinec, a to slečna opravdu byla, tak si napřed zjistím na jakou lekci se chystám ..... protože nalijme si čistého vína, ale pokud jste nikdy nic nedělali a nemáte do vínku dány sportovní geny, tak tabata není na úvod to pravé ořechové ......... já jsem sice taky sportovně naprosto nepolíbena, ale "jakž takž" by tam nějaká minimální fyzička byla, alespoň z těch hektolitrů kilometrů (to znamená, jako že těch kilometrů bylo moc - dle mého úsudku) anebo z ročního hopsání na bosu ..... a i tak jsem na prvních lekcích chytala málem infarkt, bylo mi zde, na omdlení, zvracení a nevím co ještě, občas i hvězdičky před očima jsem měla. Ale to jsem zase odbočila .... NEMOC!
Tak prostě ta slečna tam dorazila, OK, okupovala můj prostor, OK, funěla a naprosto to nedávala, OK, kašlala, kýchala a smrkala, a to už NENÍ OK!!!!! Vzpomínám si, jak jsem si to minulé úterý myslela: "Ty .... jestli mě nakazíš a já budu nemocná a nebudu moci cvičit ..... tak budu vážně hodně nasraná .....a nechtěj ani vědět jak tě budu titulovat, když o tobě budu smýšlet ...." Tak a je to tady. Jsem nemocná!
A jelikož jsem nemocná, tak jsem nemohla jít včera (neb bylo úterý!) tabatit (můj výraz pro cvičení tabaty), což mě pěkně se*e, protože jsem si na tom kupodivu vytvořila závislost (jo, jo, já - gaučový a kavárenský typ) a chybí mi to!!!!! Navíc nemůžu jít cvičit ani zítra, takže jsem nas*aná ještě víc, do toho jsem se mohla propašovat do dívčí party a jet s nimi do Benátek (kde jsem ještě nebyla!), což ale asi taky padá, takže moje nas*anost ukrutně stoupá ..... jako bonus k neustálému smrkání, mám skelný pohled, totálně dodřenej nos, je mi vedro, že se ani ráno nemůžu ani obléct, což je dost problém, protože dorazit do práce ve spodním prádle by asi nebylo to pravé ořechové ..... pak mi ještě klasicky třeští hlavičky, mám pocit otupělosti, ospalosti a celkově je mi mizerně ...... zatracená holka co mě nakazila!!!!!!!!
Takže teď musím tak týden počkat, až se z toho dostanu a připravit se na to, že na další tabatě málem omdlím, neb kondice rychle klesá, vynecháním lekcí .... a pak se musím pokusit nevyžrat celou ledničku, kredenc a neudělat nájezd na nějakou cukrárnu, protože klasická rovnice: jsem nemocná = sežrala bych úplně všechno, protože mám na vše neřízenou chuť .....

Na závěr mě napadá už jen jediné: Ach jo .... už jsem zase nemocná!

Tak a je to tu .....

 ....... založila jsem blog. Vůbec nevím na co ..... a zda-li na něj budu mít čas, ale nemoc a asi tři výkřiky do tmy facebooku rozhodly, že to fakt udělám ...... možná je to zbytečné, možná ne, to se uvidí časem ...... myslím, že ze začátku se v tom budu dost plácat .... než vymyslím, jak to  bude vypadat, než se s tím "rozhraním" naučím zacházet .... no bude to asi veselé, ale budiž. Eva má ode dneška blog :-D